Kultura


Kulturní akce v dubnu a květnu 2001
Gagarin se vrací
xxx

Kulturní akce v dubnu a květnu 2001

  • Dny Rigy v Praze
  • - výstava: Lotyšský symbolismus a secese.

    Muzeum hl.m. Prahy (Na Poříčí 52, Praha 8), 20. 4. - 27. 5. 2001 - denně kromě pondělí 9.00-18.00

    - koncerty: Rižské saxofonové kvarteto.

    Kostel sv. Vavřince (Hellichova 18, Praha 1- Malá Strana). 19.4. v 19.30 hod.

    Rižský mládežnický sbor Kamër.

    Kostel sv. Šimona a Judy (Dušní ul., Praha 1). 19.4. v 18.00 hod.

    Kostel sv. Jiljí (Husova 8, Praha 1) 20.4. ve 20.00 hod.

    - balet Balet Lotyšské národní opery Žluté tango.

    Divadlo Archa (Na Poříčí 26, Praha 1) 24.4. ve 20.00 hod.

    Dny Rigy v Praze pořádají hlavní město Praha a město Riga.

    1. Czech Music on the Road

    - české alternativní kapely Už jsme doma, MCH Band a Echt! vyráží na turné po východní Evropě. Na http://euroasia.zde.cz se budou během celé několikatýdenní cesty objevovat zápisky z deníku.

    Czech Music On The Road: minifestival - Už jsme doma, Echt!, MCH Band

     

    20.4.2001 Bydgoszcz Mozg

    21.4.2001 Warszawa CCA

    22.4.2001 Grodno Reaktar

    23.4.2001 Minsk Filharmony

    24.4.2001

    25.4.2001 Riga Nautilus

    26.4.2001 transfer to Tallinn

    27.4.2001 Tallin Von Krahl

    28.4.2001 Moskva o.g.i.

    29.4.2001

    30.4.2001 S.Peterburg Moloko

    1.5.2001 S.Peterburg Fishfabrik

    2.5.2001 Klaipeda

    3.5.2001 Gdansk Feta

    4.5.2001 ?

    5.5.2001 Katowice

    6.5.2001 Krotyszin

    7.5.2001 Poznan

     

     

     

    3) Pravda a lež. Večer písní a textů Vladimíra Vysockého v překladech pana

    MgA. Milana Dvořáka. Milan Dvořák - zpěv, Josef Francek - recitace. Kulturní centrum Kaštan (Bělohorská 150/201, Praha 6 - Břevnov). 19.4. ve 20.00 hod.

    1. Litva - vybrané ukázky z litevské literatury, tematicky vázané k židovství.

    Mluvené slovo bude proloženo hudebními vstupy. Španělská synagoga (Vězeňská 1, Praha 1), 22.4. v 19.00 hod.

    5) Holocaust v Litvě a Lotyšsku - přednáška dr. Luboše Švece z cyklu “Stín

    šoa nad Evropou” Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze (Maisselova 15, Praha 1), 18. 4. v 18.00 hod.

    1. Zakarpatská Ukrajina - přednáškový cyklus.

    Národní muzeum (Václavské nám. 68, Praha 1 - zasedací místnost NM)

    • Etnické složení obyvatelstva Zakarpatské oblasti ve srovnání s ostatními regiony

    Ukrajiny. Štěpánka Prokopová. 18. 4. v 17.30 hod.

    • Podkarpatská malířská škola 20. - 40. let 20. století. Prof. PhDr. Ivan Pop. 25. 4. v 17.00 hod.

    - přednášky navazují na další, které se uskutečnily v dubnu v Národním muzeu - Podkarpatská Rus jako zahraniční politický problém meziválečného období (4.4.) a Současný život obyvatel Zakarpatské oblasti ve srovnání s ostatními regiony Ukrajiny (11.4.).

    1. Zakarpatská Ukrajina - přednáška s diapozitivy. Náprstkovo muzeum asijských,

    afrických a amerických kultur (Betlémské nám. 1, Praha 1). 26.4. v 17.30 hod.

    1. Velikonoční koncert . J. Smoljaninová, V. Motorin - duchovní písně, romance a

    balady. Ruské středisko vědy a kultury v Praze (Na Zátorce 16, Praha 6).

    17.4. v 18.00 hod.

    1. Ruské hudební večery v Praze - Tachira Menaždinova (soprán), sólistka Státní

    opery v Praze. Hotel Mondial (K červenému vrchu 175/1b, Praha 6), 19.4. v 19.00 (rezervace vstupenek na tel. 333 70 480)

    Zpracovala: Kateřina Perunová



    Gagarin se vrací

    logo

    V pátek 6. dubna uspořádala partička Hedonix svérázné oslavy 40 let od prvního lidského pruniku do vesmíru. Zatímco většina českého tisku řešila spekulace o Gagarinově nevyjasněném úmrtí a sporném prvenství, pro účastbíky večera se oslavy staly vhodnou záminkou pro kolektivní výlet psychonautu do hlubin vlastní imaginace. Speciálně pro tuto příležitost vystříleli zvukovou munici moskevští TRANSDRIVER, které doplnil Dj GARIN (RUS) a trojice Cymoon,TV,Rawe ...

    Hédonismus
    úsilí o požitek; etický princip z helénistického období starého Řecka, který klade důraz na pocit slasti (hédóné) jakožto nejvyšší hodnoty dobra; vychází z myšlenek kyrénské školy; klasickým zastáncem byl pozdní atomista Epikúros ze Samu (341-270 př.n.l., v. epikúreismus), který r.306 př.n.l. zakládá v Athénách novou filozofickou školu, tzv. Zahradu (Képos); slast je zde chápána jako oproštění od bolesti a duševního neklidu, k čemuž je zapotřebí poznání podstaty věcí; uznává i různé výklady téhož jevu, neboť zásadní význam má sama možnost racionálního vysvětlení.

    (Všeobecná Encyklopedie Diderot, OP 1996)


    1/
    Kosmický závod probíhal již řadu let. Sověti sice vedli, ovšem za cenu četných neštěstí. V říjnu 1960 vybuchla na kosmodromu Bajkonur raketa R-16. Byla připravená ke startu a tudíž plná paliva. Zahynulo více než 190 lidí. Pouhé tři týdny před Gagarinovým letem vypukl požár v komoře, v níž kosmonauti zkoušeli izolovaný pobyt na palubě kosmické lodi. Trénovali v atmosféře obohacené kyslíkem. V okamžiku neštěstí byl uvnitř čtyřiadvacetiletý Valentin Bondarenko, nejmladší člen týmu připravujícího se k vesmírným letům. Utrpěl těžké popáleniny a zemřel. Obě neštěstí sovětské orgány zatajily.

    2/
    „ Přes iluminátor kosmické lodi vypadala Země přibližně stejně jako z proudového letadla letícího ve velké výšce. Na jejím povrchu se jasně rýsovaly horské hřebeny, velké řeky, plochy lesů a pobřežní linie moří. Dobře jsem viděl mraky a jejich lehké stíny na povrchu Země. Při pohledu na obzor jsem jasně rozeznával jeho zakřivení, což na mne působilo neobvyklým dojmem. Zemi lemovala jemná, světle modrá aureola, která postupně tmavla a přecházela v tyrkysovou zeleň, modř a fialovou až do uhlové černě „. / citace podle Gagarinovy knihy Cesta ke hvězdám /

    3/
    „ Rozechvělý vzrušením jsem nahlížel do tohoto světa, pro mne nového a neobvyklého, a snažil se všechno si dobře zapamatovat. Okny zářily do kabiny podivuhodně jasné a studené hvězdy, strašlivě vzdálené, ale přesto se z oběžné dráhy Vostoku zdály blíže než ze Země. Ostatně zde nejde o nějakou tu stovku kilometrů, které jsou ve srovnání se světelnými roky pouhou kapkou v oceánu, ale o zásadní věc, totiž že člověk překonal zemskou tíži a vstoupil do vesmíru „. / citace podle Gagarinovy knihy Cesta ke hvězdám /

    4/
    „ Prosím ohlásit straně a vládě a osobně Nikitovi Sergejeviči Chruščovovi, že přistání proběhlo normálně. Cítím se dobře, žádné zranění nemám „.

    5/
    Nikdo se prý z vesmíru nevrací takový, jaký do něho vstoupil. Změnil se i Gagarin. Sovětská propaganda však navíc z jednoduchého a upřímného vojáka udělala symbol, novodobou ikonu, jejíž úsměv měl být vizitkou skvělých komunistických zítřků. Svět mu připíjel rudým vínem, prakticky přes noc se stal bohem. Gagarinovo hlavní touhou však bylo znovu vzlétnout do vesmíru. Určitě ještě poletím… tvrdil v té době…ovšem šťastná hvězda se od něj začíná již nadobro odvracet.

    6/
    Během 40 let se v Gagarinových stopách vydalo přes 400 pozemšťanů. Zatím nejdelší let trval 14 měsíců. Už dvě desetiletí máme k dispozici raketoplány a nyní stavíme mezinárodní orbitální stanici. 12. duben 1961 se stal počátkem lidské expanze do vesmíru.

    xxx