Aktuality

Rusko
SNS


Rusko
Ruský prezident Vladimir Putin jednal s japonským premiérem o možnostech řešení sporné otázky týkající se Kurilských ostrovů a následném posílení ekonomické spolupráce.

Problém Kurilských ostrovů zatěžuje vztahy obou zemí již od dob 2. světové války. Ostrovy, které Sovětský Svaz obsadil v posledních dnech války mají dnes minimální ekonomickou či strategickou hodnotu, ovšem možnost jejich vrácení Japonsku vyvolává ostré emoce v obou státech, především v řadách nacionalistů. Oba představitelé sice podepsali dohodu, která garantuje pokračování započatých rozhovorů, konečné řešení problému je však stále v nedohlednu.

Podle průzkumu německé agentury Friedrich Ebert Stiftung, který proběhl 27. března, považuje 49 procent z 252 oslovených ruských novinářů prezidenta Putina a jeho kroky za hlavní hrozbu pro svobodu slova v zemi. Na druhé straně většina z oslovených uvedla, že důvěřuje současnému prezidentovi. A to i přesto, že pouze 23 procent respondentů se domnívá, že dojde k výraznému posílení demokratických institucí během jeho vlády.

Ruský patriarcha je silně znepokojen plánovanou návštěvou papeže Jana Pavla 2. na Ukrajině. Patriarcha Alexej 2. již několikrát obvinil Vatikán ze snahy konvertovat místní pravoslavné ovečky. Nesmiřitelný rozkol mezi katolicismem a pravoslavím trvá od roku 1054. Na Ukrajině je navíc tento vztah komplikuje skutečnost, kdy místní pravoslavnou komunitu rozděluje otázka loajality k moskevskému patriarchátu. Návštěva svatého otce na Ukrajině by měla proběhnout v období od 23. do 27. března.

Podle prezidenta Putina mají aktuální změny ve vládě především demilitarizovat současnou ruskou společnost. Nový ministr obrany Sergej Ivanov je podle Putina zárukou pokračování započaté reformy vojenského sektoru. Řada pozorovatelů však současné radikální změny spojuje především se snahou prezidenta omezit vliv příslušníků takzvané Rodiny, která v období Jelcinovo éry zásadním způsoben ovlivňovala výkonnou moc v zemi a i dnes si udržuje značný vliv.

Podle Vadima Pokrovského, předsedy federálního centra pro prevenci a boj s virem HIV, podlehne nemoci AIDS v Rusku do roku 2010 přibližně jeden milion obyvatel. Pokrovský dále uvedl, že současný počet lidí nakažených virem HIV je přibližně 650 000, tedy přibližně šestkrát více, než uvádějí oficiální čísla.

V Rusku nadále probíhá boj o ovládnutí televizní stanice NTV. NTV patří k nejvýznamnějším kritikům Kremlu, především v souvislosti se stále probíhající čečenskou válkou. V současné době se boj o toto medium přenesl na pole akcionářských podílů. Hlavním bodem sporu je snaha státního plynárenského monopolu Gazprom získat akcionářskou většinu a tím pádem i kontrolu nad produkcí NTV. V Moskvě v minulých dnech proběhlo několik demonstrací na podporu svobody slova v zemi.

2. dubna uplynulo 5 let od chvíle, kdy tehdejší ruský prezident Boris Jelcin a jeho běloruský protějšek podepsali první ze série zakládajících listin, směřují k vytvoření tzv. Svazového státu. Tento problematický útvar je dnes často kritizován, především díky své " transparentní nefunkčnosti ". Na rozdíl od Ruska , které alespoň částečně přijalo demokratický systém a pohrává si s kapitalistickými principy, Bělorusko dnes zůstává jednou z posledních diktatur na evropském kontinentu. Nerovný svazek je tak ze strany Kremlu především snahou reagovat na vlastní komplex " pádu z velmocenských výšin ".

Prestižní ruský deník Nezavisimaja Gazeta otiskl sérii článků, zabývající se tématem islámu v Rusku. Jedním z problémů, kterému dnes čelí ruská společnost, snažící se redefinovat vlastní identitu a především ruští nacionalisté, je stále sílící demografický růst místní muslimské komunity. Muslimové sice žijí na území Moskvy již od dob Zlaté hordy, ovšem v současnosti jsou druhou největší náboženskou komunitou nejen v hlavním městě, ale i v celé Ruské federaci.

12.dubna uplynulo 40 let od chvíle, kdy Jurij Gagarin vzlétl do kosmu. Tuto magickou událost si v Praze připomnělo sdružení Hedonix, které uspořádalo k tomuto výročí důstojnou trance party s videoprojekcí a světelnými efekty. Bravo!!! Totalitních ideologií z obou stran železné opony bylo snad již opravdu dost.

SNS
2. dubna předseda Vrchního soudu Vitalij Bojko zrušil rozhodnutí prezídia Kyjevského městského soudu. Městský soud ve svém závěru odmítl rozhodnutí Pečerského obvodního soudu o uvolnění ex-vicepremiérky Natálie Tymošenko z vazby.

9. dubna výbor „Za pravdu!“ prohlásil, že nikomu neudělil pověření k vedení rozhovorů s Fórem národní záchrany. Ve svém důsledku to znamená, že antiprezidentská opozice znovu odmítla možnost sjednocení.

Představitelé frakce KSU oznámili, že získali 150 hlasů pro zařazení otázky o nedůvěře vládě na pořad jednání ukrajinského parlamentu. Podle informací „Nového kanálu“ z 13. dubna opozici vůči vládě se podařilo získali již 239 podpisů poslanců.

Podle průzkumu veřejného mínění akci „Ukrajina bez Kučmy“ podporuje 46 % dotázaných. Pokud by se nyní uskutečnily volby, pak by komunisté získali 15,6 % hlasů. Blok národních demokratů bývalého premiéra Pustovojtěnka, Strany průmyslníků a podnikatelů Kynacha, strany „Moloda Ukrajina“ Holubčenka by volilo 10,4 % respondentů. Do parlamentu by se také dostala tzv. „malá pravice“ – blok stran „Reformy a pořádek“, Ruch Udovenka a Kongres národních socialistů – 6,2 %. Strana zelených by získala 5,6 %, Sociální demokraté Medvedčuka 5,4 % a Socialistická strana Ukrajiny – 4,1%.
Z politiků v březnu největší podporu získal premiér V. Juščenko. Jeho podporuje 45 % dotázaných.

15. března se uskutečnila v Almaty tajná schůzka představitelů výzvědných služeb členských států tzv. „Šanghajské pětky“ (Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Čína), aby jednali o možném dalším konfliktu s islámskými radikály ve Střední Asii a o urychlení plánů na vybudování protiteroristického centra v Biškeku. Ani jedna země však prozatím nemá dostatečné prosředky na realizaci tohoto projektu.

21. března slavili lidé v Íránu a ve Střední Asii svátek Nového roku. Největší oslavy ze středoasijských států tradičně organizuje Turkmenistán, který má tento den i jako státní svátek. Na začátku svátku patroni Nourúzu - stařec - Nourúz-baba a dívka Bahargül (Dívka jara) objíždějí hlavní ulice Ašghabatu a zvěstují všem o tomto svátku. Do hlavního města země se také sjíždějí folklórní soubory z celého Turkmenistánu a pořádá se tradiční orientální bazar. Vyvrcholením celého večera je večerní estráda za účasti předních národních pěvců.

24. března ministr obrany Ázerbajdžánu opět vyzval ke zřízení základen NATO na území republiky. Ázerbajdžán již několik usiluje v rámci těsné spolupráce s Tureckem o vstup do NATO a zřízení letecké základny aliance na svém území.

Dvě ze čtyř ruských vojenských základen v Gruzii budou vyklizeny. Dohodla se na tom ruská a gruzínská strana na jednání v Moskvě dne 26. března 2001. Základny ve Vaziani a Gudautě budou předány opuštěny a předány gruzínské stráně k 1. červenci letošního roku. Další dvě základny - Batumi a Achalciche v jižní Gruzii - zatím zůstávají. Rusko požaduje prodloužení mandátu na tyto základny o dalších 15 let.

Kazašský parlament schválil novely mediálního zákona, který stanovuje sankce pro noviny, internetové stránky a elektronická média, která by byla evidentně nepravdivá a falešná. Zákon dále značně omezuje příjem zahraničního vysílání, které od nynějška může být Zákon tak opět přitvrzuje státní kontrolu nad médii. Novelu ještě musí schválit horní komora parlamentu - Senát.

Kazachstán otevřel novou, 1580 km dlouhou, linii ropovodu, která by měla přepravovat ropu ze západního Kazachstánu (Tengiz) do ruského terminálu v Novorossijsku. Jeho propustnost bude zpočátku přes 550 000 barelů ropy za den. Podle odhadů by naleziště v Tengizu mělo obsahovat okolo 9 miliard barelů ropy. Analytici předpokládají, že otevřením tohoto ropovodu se zvýší ruský vliv v regionu.

Na počátku dubna v Key Westu na Floridě proběhly další rozhovory mezi Ázerbajdžánem a Arménií v otázce Náhorního Karabachu. Západní zprostředkovatelé sice vyjádřili opatrný optimismus, ale presidenti obou stran - Hejdar Alijev a Robert Kočarian - nepřímo potvrdili krach dalšího kola jednání, které se od istanbulského summitu OBSE přesunulo více na Západ, což oslabuje roli Ruska v Zakavkazsku.