Ukrajinské kozáctvo
Jan Bárta


Vznik samostatné Ukrajiny v roce 1991 sebou přinesl i požadavek na legitimizaci její existence. Proces instalace státních institutů moci v Ukrajině byl provázen snahou národnostně orientovaných skupin o mytologizaci ukrajinské minulosti. Vedle pokusů o vytvoření samostatného ukrajinského státu na počátku XX. století je kozácká minulost jedním z pilířů, o který obrodné síly opírají svou ideologii.

Dnešní kozácké hnutí je v Ukrajině trochu nepřehledné. Nutno dodat, že jiné to není ani v sousedním Rusku. V Ukrajině vzájemně koexistuje šest kozáckých organizací, které se nemohou dohodnout, zdali spolupracují nebo soupeří. Na Ministerstvu spravedlnosti jsou zaregistrovány tři. A to “Ukrajinské kozáctvo”, v jehož čele stojí hejtman Ivan Bilas. Dále je to “Svaz kozáckých organizací Ukrajiny” s nejvyšším atamanem Viktorem Dubohrajem a “Svaz kozáků Ukrajiny Vojska záporožského”, které vede ataman Zabolotnyj. Vše je znepřehledněno tou skutečností, že část kozáků z Ukrajiny se hlásí k ruským kozáckým organizacím. Jako například kozáci z Donské a Luhanské oblasti, kteří se pokládají za “Donce”, tj. donské kozáky a hlásí se k ruským organizacím “Svaz kozáků” resp. “Svaz kozáků Oblasti vojska donského”.

Nejvýznamnějším kozáckých hnutím na Ukrajině je bezesporu “Ukrajinské kozáctvo”. V letech 1991 až 1992 byl jeho hejtmanem pravicový politik Vjačeslav Čornovil. V. Čornovil, zakladatel a vůdce pravicového hnutí RUCH zemřel v květnu loňského roku při autonehodě. V roce 1992 ho nahradil Volodymyr Muljava který předal v roce 1998 kozáckou bulavu, jako symbol moc, Ivanu Bilasovi, který je hejtmanem dodnes.

Na konci minulého roku počet členů “Ukrajinského kozáctva” dosáhl 173 tisíc. “Ukrajinské kozáctvo” je ve své podstatě nacionálně-patriotickou společenskou organizací. Postupně získala statut obranně-sportovního sdružení. V souvislost s vydáním Dekretu prezidenta Ukrajiny “O obrození historicko-kulturních a hospodářských tradic ukrajinského kozáctva” byla organizace přeregistrována a získala statut mezinárodního sdružení, neboť jeho součástí jsou i organizace z USA, Austrálie a Kanady.

Současné postavení “Ukrajinského kozáctva” opírá o již míněný dekret Prezidenta Ukrajiny č. 14/95 “O obrození historicko-kulturních a hospodářských tradic ukrajinského kozáctva”, dekret č. 1283/99 “O Koordinační radě pro otázky rozvoje Ukrajinského kozáctva” a dekret č. 1610/99 “O usnesení o Koordinační radě pro otázky rozvoje Ukrajinského kozáctva”. Tyto dekrety vytvářejí a stanoví úkoly Koordinační radě, vytvořenou při Prezidentovi Ukrajiny, v jejímž čele stojí hejtman “Ukrajinského kozáctva” Ivan Bilas. V souladu s rozhodnutím vlády z 5. října 2000 je činnost Koordinační rady financována z rozpočtu Ministerstva obrany. Prezidentský dekretem č 966/99 dokonce stanovil Den Ukrajinského kozáctva. Podle tohoto dekretu se “s ohledem na historický význam a zásluhy Ukrajinského kozáctva na prosazování ukrajinské státnosti a za značný vklad v současný proces budování státu” stanoví 14. říjen, svátek Panny Marie Pomocné, jako den ukrajinského kozáctva.

Sám prezident Leonid Kučma se v prosinci roku 2000 stal čestným hejtmanem Ukrajinského kozáctva.

Svou činnost organizace “Ukrajinské kozáctvo” opírá o Statut Ukrajinského kozáctva. V článku 1 se “Ukrajinské kozáctvo” definuje jako “mezinárodní národnostně-patriotická a obranně-sportovní celoukrajinská občanská organizace kozáctva Ukrajiny a ukrajinské diaspory, dědic a pokračovatel myšlenkových, duchovních a morálních zásad ukrajinských kozáků, jejich duchovních, kulturních, organizačních, vojensko-patriotických a hospodářských tradic.” Cílem Ukrajinského kozáctva je “budování Ukrajiny jako suverénního, samostatného a nezávislého, demokratického právního státu, obrození ukrajinského, ve své podstatě kozáckého národa …”.

V čele Ukrajinského kozáctva stojí Hejtman. Ten je volen nejvyšším orgánem – Velkou radou na funkční období 5 let. Veliká rada je svolávána jednou za rok a její zasedání se zúčastňují delegáti volení Radami krajových (krajských) kozáckých tovaryšstev. V době mezi zasedáním Veliké rady je výkonným orgánem Ukrajinského kozáctva Rada generálního staršinstva, tvořená Hejtmanem, Hlavním atamanem a Generálním staršinstvem, kam patří Krajští atamani a Staršinstvo Generální kanceláře. V případě nepřítomnosti Hejtmana ho zastupuje Hlavní ataman Ukrajinského kozáctva. Hlavní ataman také odpovídá před Velkou radou za hospodaření Generální kanceláře, jakožto nejvyššího organizačně-koordinačního a metodického centra Ukrajinského kozáctva. Generální kancelář sídlí v Kyjevě. Kromě těchto orgánů v Ukrajinském kozáctvu dále působí Generální soudce s Nejvyšším kozáckým soudem Cti a Generální inspektor. Dále jsou to “Heneralnyj pysar” (Generální písař (náčelník štábu a II. zástupce hejtmana)), “Heneralnyj oboznyj” (=vozatajec, odpovědný za oblast ekonomiky a hospodářství), “Heneralnyj skarbnyk” (pokladník), “Heneralnyj osavul” (zástupce hejtmana v oblasti obrany a sportu), “Heneralnyj chorunžyj” (zástupce hejtmana v oblasti patriotické a osvětové práce) a “Heneralnyj bunčužnyj” (odpovědný za oblasti ideologie, kulturologie a informací).

Vedle celoukrajinské úrovně existují krajská (oblastní) kozácká tovaryšstva, v čele s Krajským atamanem. Nejvyššími orgány jsou Krajské rady, Rady krajského staršinstva a Krajské kanceláře. Ty samé orgány působí také na okresní úrovni. Nejnižší organizační úrovní jsou Základní kozácká tovaryšstva, která si na jeden rok volí svého atamana a písaře.

Ukrajinské kozáctvo vychází z historických bojových tradic. Třebaže se prezentuje jako občanská organizace, značnou část své činnosti směřuje do sportovní, event. vojenské oblasti. V některých vojenských učilištích kozáci dokonce vedou tělesnou přípravu studentů.

Základem organizace kozáků je “zastava” (stráž, hlídka), která obsahuje minimálně 3 kozáky. Dalšími organizačními součástmi jsou:

  • “rij” (roj), tvořený hlídkami, celkem asi 10 kozáků,
  • “zahin” (oddíl, skupina), skládající se ze tří  rojů, tvořenou okolo 30 kozáky,
  • “sotňa” (setnina), skládající se ze třech oddílů a tvořenou okolo 100 kozáků,
  • “kuriň” (kurině), tvořenou třemi setninami, tj. okolo 300 kozáků.

Setniny a kurině se organizují převážně na úrovni základních tovaryšstev. Dalšími útvary jsou:

  • “polk” (pluk), skládající se z třech kuriní (a tvořený tak přibližně 1000 kozáky). Pluky se vytvářejí zejména na úrovni okresních tovaryšstev.
  • “kiš” (koš, tábor) Ukrajinského kozáctva, který se skládá z pluků.

V Ukrajinském kozáctvu se vedle základního dělení na “zastavného”, staršího kozáka, kozáka a “staršyho džuru” (starší nebo nad – zbrojnoš) zavedly následující hodnosti:

  • hejtman,
  • heneral-ataman,
  • heneral-osavul (osavul, esaul, kapitán),
  • heneral-chorunžyj (chorunží, pobočník hejtmana, v polské armádě to byl praporečník),
  • polkovnyk (plukovník),
  • osavul,
  • kurinnyj (ataman kurině),
  • sotnyk (setník),
  • bunčužnyj (strážce hejtmanského bunčuku (=žerď s koňským ohonem jako odznak vojenské moci)),
  • chorunžyj,
  • pidchorunžyj,
  • hurtovyj (hurt = skupina, houf),
  • rojovyj.

Pro růst kozáctva je samozřejmě nutné vychovávat si svou členskou základnu. V Ukrajinském kozáctvu jsou budovány dětské a mládežnické organizace. Děti do deseti let se nazývají “kozačata”, do 14 let “džury” (zbrojnošové) a mládež od 14 do 18 let je nazývana jako “molodi kozaky (molodyky)”. Pro ženy se vytvářejí zvláštní ženské organizace.

Ukrajinské kozáctvo vstoupilo do druhého tisíciletí. Svou oporu hledá v tradicích Záporožské Síče 15. a 16. století, období Hejtmanství 17.-18. století, Ukrajinských Síčových střelců a Ukrajinského svobodného kozáctva roku 1918 a Ukrajinské povstalecké armády let 1942 – 1953. V koncepci Ukrajinského kozáctva pro rok 2000, kterou vypracovala Rada jedné z lokálních organizací se hovoří o snaze působit na dvou úrovních: úrovni státní a úrovni občanské. Státní úroveň podle autorů má spočívat především v ochraně státních struktur jako je prezident, vláda, parlament, vytvoření zvláštních skupin ozbrojené reakce a vybudování zvláštních kozáckých učilišť. Občanská část koncepce se zaměřuje na snahu o uspokojení právních, bezpečnostních, sociálních a kulturních potřeb ukrajinských kozáků. I přes malý ohlas ve společnosti ukrajinští kozáci usilují o naplnění svého cíle. Zda-li se jim to podaří ukáže až čas.

Reakce na článek