Aktuality

Přehled událostí v Bělorusku

červen 2002

3. června oznámilo Ministerstvo zahraničních věcí Běloruska, že vedoucí Poradní a monitorovací skupiny OBSE Andrew Carpenter musí ještě téhož dne opustit zemi. V dubnu se běloruský režim podobným způsobem zbavil úřadujícího vedoucího mise Michela Rivolliera a stále odmítá do země vpustit jejího nového vedoucího Eberharda Heykena. Úřadující předseda OBSE Antonio Martins da Cruz vydal v souvislosti s faktickým vyhoštěním Carpentera prohlášení, v němž konstatuje, že mise OBSE v Bělorusku není za stávající situace schopna plnit své poslání a odvolal poslední členku skupiny pro vnější vztahy Meaghan Fitzgerald na konzultace do Vídně. Posledním zahraničním pracovníkem OBSE v Bělorusku je paní Alina Josan, která bude vykonávat pouze administrativní práce. Její akreditace vyprší v říjnu tohoto roku.

3. června požadovalo několik desítek lidí na spontánní demonstraci v Minsku, aby státní televize vysílala přenosy z fotbalového mistrovství světa. Utkání je možné sledovat pouze v barech vybavených satelitní TV, kde se vybírá vstupné asi 6 USD, což je pro většinu Bělorusů částka nedostupná. Problém, jak získat asi 500 000 USD na zakoupení práv pro vysílání přenosů řešil i parlament, nakonec vysílala státní televize fotbalové zápasy od 8. června.

4. června byl v Moskvě podepsán společný bělorusko – ruský plán zavedení společné měny v roce 2005.

5. června vydala Koordinační rada demokratických sil, která sdružuje 8 největších opozičních stran v zemi, prohlášení, v němž žádá, aby současná vláda zanechala útoků na pracovníky mise OBSE v Bělorusku. Podle Rady se mise OBSE snažila o zprostředkování dialogu mezi vládou a opozicí, znamenala určitou záruku ochrany před despotismem úřadů a naději k nalezení civilizovaného řešení politické krize v Bělorusku a jeho postupné integrace do společenství evropských zemí.

10. června zvláštní vládní komise rozhodla, že doporučí Alexandru Lukašenkovi, aby za novou běloruskou hymnu prohlásil stávající skladbu Nestara Sakalouského pocházející z období SSSR s novými slovy Michase Klimkoviče a Uladzimiera Karyzny.

20. června odsoudil představitel OBSE pro svobodu médií Freimut Duve jako nepřípustné pro členský stát OBSE květnové prohlášení pracovníka prezidentské administrace Eduarda Skobleva, který naléhal na státem kontrolované literární časopisy, aby nezveřejňovaly práce autorů kriticky se vyjadřujících k současnému režimu. Mezi autory, kteří by se neměli v tisku objevovat, Skoblev jmenoval Vasila Bykava, Ryhora Baradulina a další.

13. června prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, že Bělorusko chce svojí snahou o vytvoření svazového státu s Ruskem obnovit Sovětský svaz. Putin nejprve uvedl, že jedinou možností spojení obou zemí je vstoupení Běloruska do Ruské federace, na tiskové konferenci o několik dnů později ale řekl, že preferuje spolupráci na podobném základě jako mezi zeměmi EU. Protichůdné reakce zazněly z běloruské strany – zatímco Alexandr Lukašenko zdůrazňoval, že Bělorusko je nezávislým státem a nikdy se nestane severovýchodním ani severozápadním krajem žádné země, ministr zahraničí Chvastou prohlásil, že Bělorusko trvá na budování společného státu s Ruskem.

20. června byl z několika trestných činů obviněn šéfredaktor novin "Dělník" Viktar Ivaškievič a hrozí mu trest pěti let odnětí svobody. Zákon měl porušit tím, že noviny před loňskými prezidentskými volbami publikovaly článek, který se zabýval způsoby financování prezidentské administrace.  Článek s názvem "Zločinec by měl být ve vězení" se objevil ve zvláštním vydání novin, které bylo v srpnu minulého roku zabaveno.

24. června odsoudil oblastní soud v Grodně za urážku prezidenta Běloruska šéfredaktora úředně zrušeného týdeníku Pahonia Mikolu Markieviče ke dvěma a půl rokům a jeho redaktora Pavla Mažejku ke dvěma letům "omezení osobní svobody". Novináři nebudou uvězněni, ale bude jim přikázán pobyt ve střežených barácích, kde se budou muset každý den hlásit ve stanovenou dobu. Přes den jim bude přikázána práce v továrně nebo kolchozu. Oba novináři označili rozsudek za politicky motivovaný a hodlají se odvolat.

27. června dolní komora nelegitimního běloruského parlamentu schválila v poměru 85:3 zákon o církvích, který přiznává dominantní postavení ruské pravoslavné církvi. Předchozí den poslanci odložili projednávání zákona na podzim, avšak na naléhání metropolity Filareta, který je nejvyšším představitelem ruské pravoslavné církve v Bělorusku, jej zařadili následující den na program schůze znovu a ihned schválili. Zákon zakazuje pořádání bohoslužeb pro méně než 20 občanů, podřizuje veškeré náboženské publikace vládní kontrole a zakazuje činnost náboženským společenstvím, které působí v Bělorusku méně než 20 let, což znemožňuje činnost zejména protestantům, kterým bylo v dobách SSSR působení v Bělorusku znemožněno. Podle běloruské státní televize má zákon obránit občany před “duchovní agresí a vlivem destruktivních sil a okultismu”. Proti očekávanému schválení zákona protestovali 16. června protestanté na více místech v Bělorusku.

ČLOVĚK V TÍSNI, společnost při České televizi, Kavčí hory, 140 70 Praha 4

BĚLORUSKÉ CENTRUM

V případě Vašeho zájmu můžeme poskytnout další informace a materiály. Kontaktujte nás prostřednictvím e-mailu (belcentrum@czech-tv.cz) nebo na telefonních číslech 0603/57 60 14 – Luboš Veselý, 02/6113 4595 – Jan Marian.

Další informace o Bělorusku naleznete na stránkách Běloruského centra www.belcentrum.org a na stránkách Infoservisu společnosti Člověk v tísni www.infoservis.net.

© Běloruské centrum Společnosti při ČT Člověk v tísni 2002

Budeme rádi, pokud tento přehled budete dále rozšiřovat či zveřejňovat, prosíme však o uvedení zdroje a naší internetové adresy www.belcentrum.org Děkujeme.